Organický funkcionalismus 40. let 20. století

Od konce 20. let 20. století, kdy se v tehdejším Československu začala výrazně uplatňovat funkcionalistická architektura, lze v Luhačovicích sledovat úsilí o nalezení univerzálnějšího, ale opět jednotného charakteru lázeňských budov. Snad proto lze právě mezi funkcionalisticky orientovanými architekty nalézt výrazný smysl pro kvality Jurkovičovy tvorby, spojený s hlubším respektem k ní. Svoji roli mohl sehrát i nový zájem o etnografismus či rustikálnost, kulminující koncem 40. let 20. století. Završením tohoto pozitivního vývoje bylo dotvoření lázeňského centra lineárním souborem staveb Oskara Pořísky.

Kolonáda

architekt: Oskar Poříska
novostavba 1946 - 1952

Pořískův komplex staveb vychází z jeho urbanistických studií ze 40. let, v nichž usiloval o dokončení a scelení lázeňského centra poznamenaného vstupem monumentálních symetrických solitérů Smetanova a Společenského domu do Jurkovičovy rostlé koncepce lázní. Architekt tyto protiklady smiřuje vložením skupiny lineárně řazených staveb, které nerezignují na nutnou velkorysost, ani neruší intimitu vstupního předprostoru Jurkovičova domu. Do těžiště organické kompozice je vložen "kloub" (ústřední lázeňská dvorana s pramenem Vincentky), z něhož se odvíjí segmenty Velké kolonády s pramenem Amandky a Malé kolonády s navazujícím vyšetřovacím a výzkumným ústavem. Velkými poloměry zakřivení se obě křivky váží k protějším dominantám náměstí. Zadní atria kolonád, podobně jako prosklené čelo a sloupoví haly Vincentky, propojují stavbu i celé náměstí s přírodním rámcem lázeňského lesoparku. Výtvarná výzdoba interiéru haly keramickými mozaikami je mladší - z roku 1957 - a je již koncipována v duchu socialistického realismu (Stanislav Mikulaštík, Jan Kobzáň, Josef Kousal).

Předností Pořískova řešení je nenásilné propojení monumentalizující a organické koncepce lázní z předchozích let a šťastně zvolené měřítko budov, které činí i z nejrozměrnější stavby lázeňského náměstí kontrapunkt Jurkovičova domu. Kolonáda je dalším stavebním objektem, který dotvořil prostor založený Jurkovičem a respektuje i dominantní Jurkovičův dům, jemuž dává svým elegantním prohnutím vyniknout.

Objekt plně slouží původním účelům, a to jak v jižní části lázeňských kolonád s halami pramenů a obchody, tak i v části severní se zdravotnickými zařízeními (poliklinika) a restauračními provozy. Dispoziční změny v něm neproběhly téměř žádné.

Kolonáda prošla během roku 2019 kompletní revitalizací.

Prohlédněte si, jak celá revitalizace probíhala:

Kolonáda

Hala Vincentka