Diagnostika Crohnovy choroby - vyšetření, postupy a co vás čeká

Diagnostika Crohnovy choroby není jednorázové vyšetření, ale komplexní proces zahrnující – rozbor anamnézy, krevní testy a vyšetření stolice (CRP, krevní obraz, kalprotektin, ev. další), kolonoskopii s biopsií a v indikovaných případech také specializované zobrazovací vyšetření pomocí počítačové tomografie (CTe) nebo magnetické rezonance (MRe). Cílem je potvrdit diagnózu, odlišit Crohnovu chorobu od ulcerózní kolitidy a určit rozsah i aktivitu zánětu. Celý proces od prvních příznaků až po definitivní diagnózu může trvat i více než rok. Po stanovení diagnózy Crohnovy choroby a zahájení léčby může být součástí dlouhodobého léčebného plánu i lázeňská péče.

  

Co znamená diagnostika Crohnovy choroby a kdy ji zvážit

Diagnostika Crohnovy choroby není jednoduchá, protože její příznaky se mohou podobat i jiným onemocněním trávicího traktu (např. ulcerózní kolitidě nebo syndromu dráždivého tračníku).

Kdy začít hledat odpověď u lékaře (varovné signály)

Lékaře byste měli navštívit při déle trvajících zažívacích obtížích, začnete-li náhle hubnout bez zjevné příčiny, když objevíte krev ve stolici, poranění/ krvácení z konečníku, máte dlouhotrvající průjmy nebo zvýšenou teplotu.

Cesta od praktika ke gastroenterologovi

Pokud se u vás objeví varovné příznaky Crohnovy choroby, obraťte se nejprve na svého praktického lékaře, který vám může doporučit další vyšetření.

Jestliže vaše příznaky vedou k podezření na IBD onemocnění (idiopatické střevní záněty), praktický lékař vás doporučí na další vyšetření k odbornému lékaři – gastroenterologovi.

Proč je diagnostika Crohna obtížná (nespecifické příznaky, podobnost s jinými nemocemi)

U Crohnovy choroby je průměrná doba od vzniku prvních obtíží ke stanovení diagnózy 12 až 18 měsíců. Je to dáno tím, že Crohnova choroba nejčastěji začíná plíživě. Její příznaky nebývají tak výrazné, hodně častá je například únava, přidává se pobolívání břicha (často v pravé spodní části), nepravidelná stolice, mírný váhový úbytek, zvýšené teploty, chudokrevnost.

Crohnova choroba nemusí postihnout jen trávicí soustavu. Zánět se může projevit i v jiných částech těla, jako jsou např. klouby nebo oči. Mimo střevní příznaky Crohnovy choroby se mohou objevit i několik let před stanovením její diagnózy a je tak těžké si je dát do souvislosti se střevním zánětem.

V diagnostice Crohnovy choroby se používá laboratorní vyšetření krve a stolice, endoskopická vyšetření (koloskopie, gastroskopie, enteroskopie) a zobrazovací metody pro určení rozsahu poškození střeva (ultrazvuk, počítačová enterografie, magnetická rezonance).

U Crohnovy choroby je také velmi důležitá diferenciální diagnostika (tj. odlišení od jiných onemocnění), při které lékař dokáže vyloučit jiná onemocnění s podobnými projevy – např. ulcerózní kolitidu, syndrom dráždivého tračníku, celiakii, infekční kolitidu (zánětlivé onemocnění tlustého střeva způsobené bakteriemi, viry nebo parazity) případně další méně častá onemocnění.

Diagnostické metody – přehled a porovnání

Správné určení diagnózy Crohnovy choroby vyžaduje kombinaci vyšetřovacích metod, které stanoví podle zdravotního stavu pacienta odborný lékař – gastroenterolog.

Diagnostika Crohnovy choroby je komplexní proces a zahrnuje:

Laboratorní vyšetření

• krevní testy – vyšetření zánětlivých markerů CRP (C-reaktivní protein, rychlý ukazatel akutního zánětu v těle), sedimentace (FW, ukazuje na chronický zánětlivý proces), krevní obraz – bílé krvinky (zvýšené hodnoty obvykle ukazují na probíhající infekci nebo zánět), červené krvinky kvůli možné anémii (jejich pokles značí chudokrevnost)
• vyšetření stolice – přítomnost krve ve stolici (může naznačovat zánět nebo poškození sliznice), zvýšená hodnota kalprotektinu (velmi přesný marker při zánětu ve střevě) naznačuje IBD onemocnění, kultivace stolice (vylučuje bakteriální infekci jako příčinu zažívacích obtíží)

Zvýšené zánětlivé parametry (CRP, sedimentace) nebo kalprotektin ve stolici mohou, ale nemusí být u Crohnovy choroby přítomny, zejména v období remise. Krevní testy ani vyšetření stolice nemohou samy potvrdit Crohnovu chorobu.

Endoskopická vyšetření

• koloskopie s biopsií – endoskopické vyšetření tlustého střeva a konečníku, kdy lékař pomocí ohebné hadice s kamerou (koloskopu) prohlíží sliznici a může odebírat vzorky tkáně pro biopsii
• gastroskopie – endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku pomocí ohebné hadice s kamerou (gastroskopu)
• enteroskopie – specializované endoskopické vyšetření tenkého střeva, které umožňuje lékařům prohlédnout jeho vnitřní sliznici, provádí se buď tak, že pacient spolkne kapsli s kamerou, která prochází střevem a pořizuje snímky (kapslová enteroskopie) nebo pomocí ohebného přístroje (endoskopu), který je vybaven balonky pro lepší prostup střevem (balonová enteroskopie), enteroskopie patří mezi technicky náročná vyšetření a provádí se, pokud jiná vyšetření nejsou průkazná

Zobrazovací metody

Specializované zobrazovací vyšetření pomáhají podrobně vyšetřit tenkého střevo, které nelze celé prohlédnout koloskopem. Pomocí zobrazovacích metod lze odhalit zúžení střev, píštěle nebo abscesy, které mohou být komplikací Crohnovy choroby.

• ultrazvuk (UZ) – základní a nejběžněji využívaná zobrazovací diagnostická metoda
• počítačová enterografie (CTe) – podrobné vyšetření tenkého střeva pomocí počítačové tomografie
• magnetická enterografie (MRe) – podrobné vyšetření tenkého střeva pomocí magnetické rezonance

Histologie – co se zjišťuje z biopsie

Biopsie (odebrání malých vzorků tkáně během koloskopie nebo endoskopie) při podezření na Crohnovu chorobu je klíčová pro potvrzení její diagnózy. Následný histologický rozbor (např. struktura a hloubka zasažení tkáně…) zároveň potvrdí i typ nalezených buněk, tj. zda jsou benigní (nezhoubné) nebo maligní (rakovinné). I když kolonoskopie ukáže zánět, teprve histologie (rozbor z biopsie) definitivně potvrdí, zda se jedná o Crohnovu chorobu.

Jak probíhá diagnostický proces – krok za krokem

Diagnostika Crohnovy choroby zahrnuje komplexní vyšetření, od krevních odběrů, odběrů vzorků stolice, endoskopie nebo kolonoskopie až po vyšetření pomocí zobrazovacích metod (ultrazvuk, CT nebo magnetická rezonance).

Prvním a základním krokem je rozbor anamnézy, tj. podrobný popis obtíží pacientem.

Anamnéza a fyzikální vyšetření

Při anamnestickém rozhovoru se lékař snaží získat od pacienta co nejvíce informací (např. délku trvání průjmů, bolestí břicha, hubnutí, únavu…).

Při fyzikálním vyšetření provádí lékař vyšetření k určení symptomů nemoci (např. pohmatem břicha, k určení symptomů mimo trávicí trakt prohlíží kůži, klouby…).

Odběr krve a stolice

Odběr krve a stolice hraje zásadní roli při diagnostice a monitorování Crohnovy choroby:

• krevní testy pomáhají odhalit zánětlivé procesy (akutní či zánětlivý proces) a komplikace nemoci (např. anémie)
• testy stolice pomáhají ukázat, zda krvácení nebo něco jiného způsobuje uváděné potíže (může to být také např. infekce, parazit nebo zánět jiného charakteru)

Příprava na kolonoskopii a její průběh

Aby kolonoskopie proběhla bezproblémově, je nutné se na ni dobře připravit. Přesné pokyny vám sdělí v gastroenterologické ambulanci.

Jaká jsou základní doporučení?

Dietní opatření: Doporučení jednotlivých pracovišť provádějící koloskopie na dietní opatření se můžou mírně lišit. V zásadě platí: před kolonoskopií je třeba vynechat potraviny s vysokým obsahem nestravitelných zbytků (tj., které obsahují drobná zrníčka či slupky) – např. celozrnné pečivo, kmín, mák, zelenina (např. rajče, paprika) a ovoce se slupkami nebo zrnky (např. hroznové víno, kiwi). Vhodné jsou banány, bílá rýže, těstoviny z bílé mouky, libové maso, vejce, zeleninové polévky, jogurty, bramborová kaše či pudink. Tři dny před vyšetřením je doporučena pouze kašovitá strava a den před výkonem jsou dovoleny pouze tekutiny (voda nebo čaj).

Projímadla: Součástí vyčištění střeva je také užití projímadla. Kdy a jaké projímadlo máte užít, vám předepíše praktický lékař nebo příslušné pracoviště, kde vám budou kolonoskopii provádět.

Den před vyšetřením si vezměte jen nejnutnější léky. Užíváte-li léky na ředění krve, jejich případné vysazení týden před koloskopií individuálně posoudí ošetřující lékař. V den vyšetření musíte být nalačno. Dvě hodiny před vyšetřením už nic nepijte.

Než se položíte na vyšetřovací stůl, dostanete injekci proti bolesti a na zklidnění. Lékař vám v poloze na levém boku opatrně zavede do konečníku ohebnou hadici s optikou (koloskop), kterou prohlédne sliznici střeva. Aby se střevo mírně roztáhlo, přifukuje se do něj vzduch. Jakmile trubice postupuje střevem, můžete pociťovat mírný tlak. V takovém případě pomáhá pomalé dýchání a uvolnění. Vyšetření trvá přibližně 15 až 20 minut. Někdy se vyšetření provádí i v celkové anestezii.

Doplňková zobrazovací vyšetření

Zobrazovací vyšetření tenkého střeva – ultrazvukové vyšetření břicha, počítačová enterografie (CTe) a magnetická enterografie (MRe) přinášejí další informace k nálezům získaným endoskopií. Pomáhají k detekci a určení rozsahu zánětu a píštělí způsobených Crohnovou chorobou.

Ultrazvukové vyšetření (UZ) může poskytnout informace o rozsahu a aktivitě onemocnění zejména v tenkém střevě. Toho vyšetření je jedno ze základních a nejběžněji využívaných zobrazovacích diagnostických metod a nevystavuje pacienta radiaci. Na ultrazvuk břicha pošle lékař pacienta při bolestech nejasného původu. Často je však přesnost tohoto vyšetření snížena přítomností většího množství vzduchu v žaludku spolykaného spolu s potravou či nadměrnou plynatostí. 

Počítačová enterografie (CTe) a magnetická enterografie (MRe) jsou specializovaná zobrazovací vyšetření tenkého střeva. Obě vyšetření mohou ukázat rozsah a aktivitu Crohnovy choroby na základě vyhodnocení tloušťky střevní stěny, přítomnosti otoků a vředů. Obě vyšetření jsou podobně přesná. CTe používá rentgenové záření a je méně časově náročné. MRe nevyužívá rentgenové záření, a je šetrnější. 

Mladším pacientům nebo těm, kteří vyžadují opětovné kontroly (bez radiační zátěže), či k lepšímu zobrazení pánevní oblasti a dalších specifických situacích, lékaři častěji doporučují MR enterografii (MRe), která využívá magnetickou rezonanci.

Stanovení diagnózy a klasifikace (lokalizace, aktivita zánětu)

Vzhledem k tomu, že Crohnova choroba může postihnout jakoukoli část trávicí trubice (od úst až po konečník), je důležité provést komplexní vyšetření.

Diagnóza Crohnovy choroby se definitivně potvrzuje až kolonoskopií s biopsií (mikroskopické vyšetření vzorků tkáně z biopsie potvrzuje přítomnost zánětu typického pro Crohnovu nemoc) a zobrazovacími metodami (CTe, MRe), které se používají k zobrazení částí trávicího traktu nedostupných endoskopií (zejména tenké střevo).

Díky kombinaci vyšetřovacích metod je možné nejen stanovit diagnózu Crohnovy nemoci, ale i určit rozsah a aktivitu nemoci, které jsou zásadní pro volbu správné léčby.

Co vás při jednotlivých vyšetřeních čeká

Koloskopie – příprava, průběh, sedace (zklidnění), zotavení

Koloskopie (také kolonoskopie, tento výraz se častěji užívá v běžné lékařské praxi i v komunikaci s pacienty) je vyšetřovací metoda, která lékaři umožňuje prohlédnout dolní část trávicí trubice (konečník a tlusté střevo). Koloskop je přístroj, který se skládá z hadice, optického aparátu, malých pracovních nástrojů a obrazovky. Při kolonoskopii může lékař ze střeva odebrat vzorek (biopsii) nebo odstranit polypy (malé výrůstky na střevní sliznici). Přestože jsou často neškodné, některé se mohou časem změnit ve zhoubný nádor, proto se obvykle preventivně odstraňují. 

Pro úspěšné vyšetření je nezbytná dokonalá příprava pacienta, která spočívá ve vyprázdnění střev. Počítejte s tím, že se budete postupně vyprazdňovat. Proto je nejlepší být v domácím prostředí a v klidu. Důležité je dodržet přesně instrukce dle daného přípravku (projímadla), protože pokud nebude střevo dostatečně vyčištěné, nebude možné zákrok provést.

Pokud se opravdu hodně bojíte, může kolonoskopie proběhnout v celkové narkóze, kterou si musíte zaplatit (pokud tato není indikována).

Magnetická rezonance (MR) / Počítačová tomografie (CT) – jak probíhá, kontrast, doba trvání

Hlavní rozdíl mezi počítačovou tomografií (CT) a magnetickou rezonancí (MR zkratka v češtině, také MRI, zkratka z angl. magnetic resonance imaging) je v technologii: 

• CT používá rentgenové záření, vyšetření je přesné, rychlé a jednoduché.
• MR využívá silné magnetické pole a rádiové vlny, poskytuje detailnější snímky, nevyužívá rentgenové záření, a je šetrnější. 
• Enterografie je specializované zobrazovací vyšetření tenkého střeva, které poskytuje velmi detailní snímky střevní stěny. Nejčastěji se provádí pomocí počítačové tomografie (CT enterografie/CTe) nebo magnetické rezonance (MR enterografie/ MRe).

Pro upřesnění nálezu se často u obou vyšetření podává do žíly kontrastní látka (jodová u CT, gadoliniová u MR). Před vyšetřením tenkého střeva pomocí enterografie (CTe nebo MRe) vypije pacient kontrastní látku. Hlavním úkolem speciální perorální (ústní) kontrastní látky (Mannitol) je „nafouknout“ a zvýraznit kličky tenkého střeva, aby je lékaři mohli detailně vyšetřit.

Magnetická rezonance (MR) je nebolestivé, bezpečné vyšetření využívající silné magnetické pole a elektromagnetické vlnění, které trvá až 60 minut. Pacient při MR není vystaven radiační zátěži. V současné době nejsou známy žádné vedlejší účinky magnetické rezonance. MR vyšetření probíhá uvnitř velkého magnetu, který vytváří tunel přístroje. Pacient leží na posuvném stole, který se zasune do tunelu. Vyšetření může způsobovat nepříjemné pocity z malého prostoru v „tunelu“ (informujte indikujícího lékaře, pokud máte klaustrofobii) nebo požadavku ležet bez hnutí.

Pacient je celou dobu spojen s radiologickým asistentem pomocí mikrofonu. Pro případ komplikací má pacient v ruce signalizační balónek. Pacient musí klidně ležet, zatímco se pořizují snímky vnitřních orgánů a tkání. Pro utlumení výrazného hluku při chodu MR má pacient v průběhu vyšetření nasazená sluchátka. Vyšetření magnetickou rezonancí nelze provést u pacientů, kteří mají zavedeny v těle přístroje či jiné (převážně kovové) předměty (např. kardiostimulátor, inzulínovou pumpu, implantovaný dávkovač léků, neurostimulátor…).

Počítačová tomografie (CT) je vyšetřovací metoda, která využívá rentgenových paprsků k vytvoření detailních 3 D snímků orgánů a tkání v těle. CT přístroj pracuje s rentgenovým zářením podobně jako běžný RTG, na rozdíl od něj zdroj záření rotuje okolo těla pacienta. Většina vyšetření se provádí vleže na zádech a pacient při něm leží v klidu. Vyšetřovací stůl s pacientem opakovaně projíždí CT přístrojem. Během vyšetření je nutné, aby se pacient nehýbal, případně dostává mikrofonem pokyny k zadržení dechu, nádechu či výdechu. CT vyšetření není časově náročné, trvá standardně do 15 minut, je zcela bezbolestné.

Specializované radiologické vyšetření tenkého střeva pomocí CT je počítačová enterografie (CTe), které poskytuje velmi detailní snímky střevní stěny. Jedná se o jedno z nejlepších vyšetření tenkého střeva. Je to vysoce efektivní metoda k diagnostice zánětů Crohnovy choroby, která umožňuje kvalitně zobrazit kličky tenkého střeva, průběh, zúžení a charakter stěny střeva (např. zesílení, infiltraci, tj. pronikání cizorodých buněk do stěny střeva).

Odběry vzorků a čas výsledků

Kolonoskopie – výsledek vám lékař oznámí ihned po výkonu. Pokud vám lékař odebíral vzorky tkáně, bude výsledek histologického rozboru z biopsie dostupný zhruba za týden.

Magnetická rezonance – po vyšetření všechny snímky zpracuje počítač a poté je zhodnotí radiolog. Výsledek vyšetření bude odeslán ošetřujícímu specialistovi. Obecně mohou být výsledky dostupné během 1 až 2 týdnů.

Počítačová enterografie – lékař zhodnotí získané snímky a vyhotoví definitivní nález. Tento proces může trvat delší dobu, proto většinou není možné předat nález pacientovi ihned po skončení vyšetření.

Praktické tipy – co si vzít s sebou, jak se připravit psychicky

Před každým vyšetřením musíte podepsat informovaný souhlas pacienta. Vždy se řiďte konkrétními pokyny lékaře a pracoviště, kde se vyšetření provádí, protože se příprava může mírně lišit podle vyšetřované oblasti. 

Kolonoskopie

Zákroku se nemusíte obávat. Před kolonoskopií se aplikuje injekce proti bolesti a na zklidnění. Lékař vám opatrně zavede v poloze na levém boku do konečníku ohebnou hadici. O každém kroku, tj. co bude následovat, vás bude lékař předem informovat. Při vyšetření klidně dýchejte a nehýbejte se. Vyšetření trvá přibližně 15 až 20 minut.

V případě podání tišících prostředků nesmí pacient po koloskopii řídit motorová vozidla. Na toto vyšetření je dobré přijít s doprovodem.

Magnetická rezonance (MR)

Vyšetření MR je bezbolestné a bez perorálně (ústy) podané kontrastní látky nevyžaduje žádnou speciální přípravu.

Před vyšetřením si pacient odloží oděv a všechny kovové předměty (šperky, brýle, protézy…) a převleče se do nemocničního prádla.

Při podezření nebo ke sledování průběhu Crohnovy nemoci je nejčastěji indikována MR enterografie (MRe), tj. cílené vyšetření tenkého střeva magnetickou rezonancí. Před vyšetřením pacient pomalu vypije cca 1,5 litru speciálního roztoku (Mannitol), který naplní kličky střeva, které se nafouknou a roztáhnou, aby byly na snímcích jasně viditelné.

Příprava na vyšetření: Doporučení jednotlivých pracovišť provádějící MR enterografie se můžou mírně lišit. Přesné pokyny vám sdělí příslušné pracoviště MR enterografie. V zásadě platí: 2 dny před vyšetřením je nutné upravit jídelníček, tzn. přejít bezezbytkovou a nenadýmavou stravu. Doporučují se lehká jídla, pít hodně tekutin, vyhnout se nápojům obsahujícím CO2 (např. minerální vody) a kávě. Den před vyšetřením už nic nejíst, tekutiny není nutné do půlnoci omezovat, ideální je voda či neslazený čaj. Na vyšetření je nutné dorazit s dostatečným předstihem (cca 60 až 90 min předem), budete muset postupně vypít kontrastní roztok.

Během vyšetření je nutná spolupráce pacienta s opakovaným zadržením dechu podle pokynů radiologického asistenta. Délka vyšetření je asi 30 minut.

Počítačová tomografie (CT)

CT vyšetření bez perorálně (ústy) podané kontrastní látky nevyžadují žádnou speciální přípravu. Pacient se vysvleče do spodního prádla a odloží všechny kovové předměty a šperky. Toto se týká také podprsenek s kosticemi, proto se ženám doporučuje obléct podprsenku bez výztuh. Vyšetření se provádí nalačno. Během vyšetření je pacient vystaven ionizujícímu záření, které je pro většinu pacientů bezpečné.

Před specializovaným vyšetřením CT enterografie (CTe), tj. cíleným vyšetřením tenkého střeva počítačovou tomografií, musíte v průběhu 45–60 minut vypít zhruba 1,5 litru speciálního kontrastního roztoku (Mannitol). Tekutina zajistí roztažení a naplnění kliček tenkého střeva. Lékař tak může na snímcích přesně hodnotit průchodnost a případné nálezy na sliznici (záněty, polypy či nádory).

Příprava na vyšetření: Doporučení jednotlivých pracovišť provádějící CT enterografie se můžou mírně lišit. Přesné pokyny vám sdělí příslušné pracoviště CT enterografie. V zásadě platí: 2–3 dny před vyšetřením upravte jídelníček, tzn. přejděte na bezezbytkovou a lehce stravitelnou stravu, vynechte potraviny s vysokým obsahem vlákniny (čerstvé ovoce, zelenina, celozrnné pečivo, luštěniny), mák, zrníčka a nadýmavé potraviny a omezte tučná jídla a mléčné výrobky. Den před vyšetřením dodržujte dietu podle instrukcí – často se doporučuje pouze lehká snídaně a tekutá či kašovitá strava. 4 až 6 hodin před vyšetřením nejezte, nepijte a nekuřte. Na vyšetření je nutné dorazit s dostatečným předstihem (cca 60 až 90 min předem), budete muset postupně vypít kontrastní roztok.

Během vyšetření je nutná spolupráce pacienta s opakovaným zadržením dechu podle pokynů radiologického asistenta. Délka vyšetření je cca 5–10 minut.

Diferenciální diagnostika a limity vyšetření

K odlišení Crohnovy choroby od jiných onemocnění je důležitá diferenciální diagnostika, při které lékař dokáže vyloučit jiná onemocnění s podobnými projevy – například ulcerózní kolitidu.

Crohnova choroba vs. ulcerózní kolitida – jak je lékař odliší

Příznaky ulcerózní kolitidy jsou u všech pacientů velmi podobné. Pacienti mají silné nucení na stolici, v níž bývá hlen a krev, průjmy jsou bolestivé (dokonce krvavé), protože ulcerózní kolitida postihuje sliznici na konci tlustého střeva a také sliznici konečníku (rekta). Tyto příznaky pacienta velmi rychle přivedou k lékaři.

Po vyloučení infekčních příčin je základem endoskopické vyšetření (není nutné dělat kompletní kolonoskopii), při které se vyšetří jen konečník a levá část tlustého střeva. Endoskopie ukáže charakteristické změny, které pak potvrdí histologický mikroskopický rozbor odebraného vzorku tkáně.

U ulcerózní kolitidy se daří stanovit diagnózu a nasadit léčbu během několika týdnů. U Crohnovy choroby to tak snadné a rychlé nebývá – může to trvat více než rok. Diagnostika Crohnovy choroby není jednoduchá, protože její příznaky se mohou podobat i jiným onemocněním trávicího traktu (např. ulcerózní kolitidě nebo syndromu dráždivého tračníku).

Další nemoci s podobnými příznaky (IBS, celiakie, infekční kolitida)

Diferenciálně diagnosticky se musí od nespecifických střevních zánětů odlišit další nemoci s podobnými příznaky:

• vzájemně Crohnova choroba a ulcerózní kolitida – v případě, že Crohnova choroba postihuje tlusté střevo
• IBS (syndrom dráždivého tračníku) – chronická funkční porucha trávicího traktu (onemocnění má pouze příznaky, vyšetření včetně laboratorních testů a zobrazovacích metod nevykazují žádné zjevné abnormality)
• celiakie (intolerance lepku) – je způsobována přemrštěnou reakcí imunitního systému na přítomnost lepku ve stravě
• infekční kolitida – zánětlivé onemocnění tlustého střeva způsobené bakteriemi, viry nebo parazity
• zánět střeva po ozáření
• postižení střeva nádorem
• jiná vzácnější onemocnění

Falešné negativní výsledky a kdy vyšetření opakovat

Falešně negativní výsledky u Crohnovy choroby jsou poměrně častým diagnostickým problémem, protože nemoc se může projevovat velmi různě a zasahovat různé části trávicího traktu. I když má pacient příznaky, standardní testy nemusí zánět nebo poškození střev odhalit, což vede k prodlení v zahájení léčby.

V případě negativních testů a trvajících příznaků (např. průjmy, bolesti břicha, úbytek na váze…), navštivte lékaře. Zdravotní stav se u Crohnovy choroby často mění a je nutné opakovaně provést vyšetření či upravovat léčbu u již diagnostikované nemoci.

• Crohnova choroba má střídavý průběh (vzplanutí a remise) – např. zvýšené zánětlivé parametry (CRP, sedimentace) nebo kalprotektin ve stolici mohou / nemusí být přítomny, zejména v období remise.
• Gastroenterolog může navrhnout cílenější vyšetření – např. počítačovou enterografii (CTe) nebo magnetickou enterografii (MRe).

Limity zobrazovacích metod a endoskopických vyšetření

Diagnostika Crohnovy choroby není jednoduchá. Každá zobrazovací metoda používaná při diagnostice a sledování Crohnovy choroby má své specifické limity. Jejich vzájemná kombinace je však klíčem k přesnému určení rozsahu a aktivity zánětu.

Magnetická enterografie (MRe) – vyšetření bez radiační zátěže, poskytuje detailnější snímky

• Limity: Vyšetření je časově náročné, finančně nákladné, a ne každé pracoviště jím disponuje. Kvalitu obrazu mohou snížit pohybové artefakty (např. dýchání, peristaltika střev).
• Kontraindikace: Vyšetření magnetickou rezonancí nelze provést u pacientů, kteří mají zavedeny v těle přístroje či jiné (převážně kovové) předměty (např. kardiostimulátor, inzulínovou pumpu, implantovaný dávkovač léků, neurostimulátor…)

Počítačová enterografie (CTe) – využívá rentgenové záření, vyšetření je méně časově náročné

• Limity: Riziko kumulace radiační zátěže zvláště u mladších pacientů a při nutnosti častých kontrolních vyšetření.

Ultrazvuk (UZ) – nezatěžuje pacienta zářením a je široce dostupný, vhodný pro ambulantní kontroly

• Limity: Vyžaduje erudici lékaře (tzv. "sonografistu") a jeho zaměření na střeva. Často je přesnost UZ vyšetření snížena přítomností většího množství vzduchu v žaludku spolykaného spolu s potravou či nadměrnou plynatostí. 

Endoskopie – kolonoskopie a gastroskopie jsou metody, které umožňují přímé vizuální posouzení sliznice a odběr vzorků (biopsii) k histologickému potvrzení.

• Limity: Běžnou kolonoskopií nelze vyšetřit celou délku tenkého střeva, kde se Crohnova choroba často vyskytuje. Kolonoskopie vidí pouze tlusté střevo a konec tenkého střeva, pokud je zánět výše v tenkém střevě, může být výsledek vyšetření negativní.
• Riziko: Hrozí (velmi vzácně) perforace střeva.

Kapslová endoskopie – vysoce bezpečné a neinvazivní vyšetření tenkého střeva s vysokou diagnostickou přesností.

• Limity: Pokud není střevo dokonale vyčištěné, mohou zbytky potravy nebo stolice zakrýt patologický nález (tzv. falešně negativní výsledek).
• Kontraindikace: Nesmí se provádět při podezření na zúžení střeva (striktury). Hrozí zde riziko uvíznutí kapsle ve zúženém úseku, které by si vyžádalo akutní chirurgický zákrok.

Po diagnóze – další kroky a podpůrná lázeňská péče v Luhačovicích

Crohnovu nemoc nelze vyléčit, ale lze ji léčit. Jedná se především o léčbu medikamenty (v tabletách nebo kapslích, popř. granulát). Nejčastěji jsou podávány aminosalicytáty. Jestliže je léčba nedostačující, může lékař zařadit systémové kortikoidy, imunosupresiva, také i biologickou léčbu. Cílem léčby Crohnovy choroby je dosáhnout a co nejdéle prodloužit období remise (období bez příznaků).

Co dělat po stanovení diagnózy Crohnovy nemoci:

• Zahájení léčby: Vyberte si odborníka pro svou léčbu. Crohnova choroba se léčí ve specializovaných IBD centrech (centra pro idiopatické střevní záněty).
• Úprava stravy: Dodržujte dietu podle fáze nemoci (remise: vyvážená strava, relaps: bezezbytková dieta).
• Zdravý životní styl: Nekuřte, nepijte alkohol, naučte se zvládat stres, hýbejte se pravidelně…
• Pacientské organizace: Zjistěte si maximum informací z ověřených zdrojů (např. pacientské organizace).
• Pravidelné kontroly: Nevynechávejte pravidelné kontroly (např. odběry krve, kolonoskopie…), které monitorují zánět.
• Dodržování medikace: Nevysazujte léky, i když se cítíte dobře. Cílem je udržení remise (klidové fáze).

Specializovaná IBD centra

• Léčba komplikovaných pacientů s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou je soustředěna do specializovaných IBD center, která jsou schopna zajistit celkovou komplexní péči o pacienty s idiopatickými střevními záněty (např. nutriční podporu, intenzivní péči o nemocné v kritickém stavu, chirurgickou léčbu).
• Specializovaná IBD centra se nacházejí převážně ve fakultních nemocnicích a specializovaných klinikách (např. FN Motol, FN Brno, FN Ostrava, ISCARE Praha).
• Kompletní seznam center s možností vyhledávání dle regionu poskytuje VZP nebo pacientská organizace Pacienti IBD. 

Konvenční medikamentózní či jinou léčbu doplňuje lázeňská léčba, která je součástí komplexní léčby Crohnovy choroby. Pro pacienty s nespecifickými střevními záněty je lázeňská léčba vhodná především v době, kdy nemoc není v akutní fázi. Jejím hlavním cílem je zklidnit zánětlivé procesy a pomoci tělu zregenerovat po náročné léčbě. 

Lázeňská péče jako doplněk dlouhodobé péče (indikace pro Crohnovu chorobu)

Lázeňská léčba probíhá pod dohledem lékaře. Na základě vstupního vyšetření vám lékař stanoví na míru individuální léčebný plán. Zahrnuje léčebné procedury jako např. pitnou kúru luhačovickými minerálními vodami Aloiska nebo Ottovka, přírodní uhličité koupele, fyzioterapii (např. léčebný tělocvik), kineziterapii (např. nordick walking), další procedury pro celkovou regeneraci organismu (např. perličkové koupele, rašelinové a parafínové obklady, TENS…) i dietoterapii.

Důležitým faktorem úspěšné léčby je i psychická pohoda. Pravidelný denní režim, klid i procházky přispívají k regeneraci a schopnosti organismu lépe reagovat na lázeňskou léčbu.

O vhodnosti lázeňské léčby musí rozhodnout ošetřující gastroenterolog, který může vystavit také návrh pro její úhradu zdravotní pojišťovnou.

Pacienti s těžkou formou Crohnovy choroby i ulcerózní kolitidy (indikace III/3) mají nárok na komplexní lázeňskou péči (KLP) plně hrazenou zdravotní pojišťovnou (ubytování, stravování a léčba). A to i opakovaně, pokud mají během roku minimálně jednou exacerbaci, tedy vzplanutí choroby.  V ostatních případech vám gastroenterolog může navrhnout příspěvkovou lázeňskou péči (PLP), u které hradí zdravotní pojišťovna pouze léčbu (lázeňské procedury a vyšetření lázeňským lékařem).

Poskytnutí lázeňské péče hrazené zdravotní pojišťovnou má svá pravidla. Na základě doporučení (gastroenterologa) vám praktický lékař vystaví návrh na lázeňskou péči, doloží lékařské zprávy a odešle návrh na pojišťovnu. Léčbu vždy schvaluje zdravotní pojišťovna (zpravidla do 15 dnů).

Schválený návrh zašle zdravotní pojišťovna do lázní:

KLP – termín a ubytování určí lázně dle volných kapacit, přijde vám předvolání do lázní

PLP – termín a ubytování si sjednáváte sami (písemně) v oddělení prodeje lázní

Podrobný postup najdete v našem blogu: Jak do lázní přes zdravotní pojišťovnu

  

 

 

FAQ – Časté dotazy

 

Autor: Ing. Alena Běhunková, marketingový manažer Lázní Luhačovice, a.s.

Odborný garant: MUDr. Petr Pšenica, lékař Lázní Luhačovice, a.s.

Zdroje:

https://www.crohn.cz

https://www.vzp.cz/pojistenci/prevence/preventivni-prohlidky/kolonoskopie

https://www.rusinova.cz/wp-content/uploads/2020/04/ibd-edukace.pdf